Sapa, ta opravdová

2. 1. 2016 – 5. 1. 2016

Jsme na místě

Do Sapy jsme přijeli nad ránem. Řidič vypnul motor a nechal nás spát. V šest ráno nás ale vyhodil. Byla zima, mlha a tma a my potřebovali vymyslet, co dál. Místňačky nám nabízely homestaying, ale v nějaký vesnici, s tůrama, jejich jídlem apod. Zase moc organizovaný zábavy na můj vkus.

Spát

Vyrazili jsme nějakým směrem a hledali Nha Nghi – ubytování v rodině. Brzo jsme ceduli našli, ale vypadalo to mrtvě. Sousedi zrovna vylézali ven a posunky se ptali, jestli koukáme po tom ubytku. My, že jó, tak tam vzali za dveře a spustili alarm. Za chvíli se povedlo panímámě odemknout a když nás viděla, šla vzbudit syna. Posunky jsme zjistili co a za kolik a šli se podívat na pokoj. Velký, pěkný, ledový, ale vzali jsme ho a hned se šli dospat.

Rozkoukávání

První den jsme prošli město, zjistili, co kde je, kde půjčit motorku, kam jet apod.

Poznávání

Zlatá pole

Druhý den půjčujeme motorku a vyrážíme. Něco dle doporučení, něco na blind a pak zase na doporučení. Všechno je super! Každá cesta, kterou se vydáváme je jiná, ale všechny jsou hezké. Nakonec nám přeje i počasí a má být hezky i zítra.

Třetí den vstáváme brzo na focení ranního slunce v údolí. Je těžké ho chytit. Mraky nad údolím obklopeném horami se strašně honí a když už se v nich nějaká díra najde, tak je v údolí mlha. Nevadí, jedeme dál.

Zkoušíme čtvrtou cestu ze Sapy. Zase jiná a zase pěkná. Dojedeme i k vodopádu Thác Tinh Yeu.

Sapa nás nadchla, je krásná. Čekáme na noční bus do Hanoie a tam pak busem na Ha Long Bay.