Saigon a delta Mekongu

25. 12. 2015 – 29. 12. 2015

Noční bus do Saigonu

Posilnění pár pivama nasedáme do nočního autobusu. Zcela vodorovný dvojpostele jsou docela fajn, ale nedovedu si představit sdílet jí s někým neznámým. Po půlnoci přesedáme v Phnompenhu na autobus, který nás zaveze do Saigonu. Tady už lůžka nejsou úplně vodorovná, jsou to spíš sklopené a oddělené sedačky.

Ráno stavíme na Vietnamské hranici, musíme si vzít své věci a projít celnicí. Na rentgenu mé roztažené ruce a vysvětlení „big knife“ nestačí a musím mačetu, památku na Kambodžu, vyndat. Slovo „souvenir“ je to správné a můžu jít.

Po probdělé noci se těšíme na odpočinek a máme radost, že autobus staví u parku, kde stojí i náš hotel Sen.

Ubytování v hotelu Sen

Lekníny v Saigonu

Jsme tu brzo, ale pokoj bude za hoďku a bágly si můžeme nechat na recepci. Super, aspoň koukneme na park, blízké okolí a dáme něco do žaludku. V parku obhlídneme bambus a vyfotím si lekníny. Tyna poskytne rozhovor do studentského projektu a zastavujeme na první Pho, kterou vidíme. Až pozdě si uvědomujeme, že jsme v centru a je tu plno sejrů. Do polévky musíme nacpat půlku každé pixly s ingrediencema, co na stole najdeme, aby měla chuť. Jsme prostě rozmlsaní kambodžskou polévkou z tržnice.

Po hodině a půl se vracíme na hotel, pokoj stále není a nakonec čekáme nevím jak dlouho, ale strašně dlouho. Pokoj je konečně připraven a my se těšíme na sprchu a odpočinek. Přivítá nás pokoj s oknem nez okna. Okno prostě vede do černé šachty s klimatizacema. Tak to ne. Vybrali jsme si speciálně pokoj, který okna má, tak to jdu reklamovat. Je trochu binec v tom, jak jsou pokoje označené, ale prý nám pokoj vymění. Nechceme rozbordelit pokoj, kde nakonec nebudeme, tak poslušně čekáme. Bla bla bla. Takže po 3 hodinách celkového čekání (ne chození po městě) dostáváme ten samý pokoj o patro výš. Zahlédnout denní světlo se dá, nebe nebo ulice nikoli, o okně se nedá mluvit. Nemáme sílu to dál řešit.

Zevlování po Saigonu

Jdeme se podívat na blízký trh Cho Ben Thanh, což je jenom neuvěřitelný tahání peněz z turistů. Dáváme jen jejich super kafe a bagetu.

Vietnamský kafe

To rozhodně ochutnejte! Silný kafe se slazeným mlíkem a ledem. Ihned jsme na něm získali závislost.

Dál jsme courali městem směrem k řece. Tam a zpátky jsme přešli 6ti proudovku v plném provozu, takže už nás nic nerozhodí.

Saigon – 2. den

Zašli jsme do Muzea války. Bylo to zajímavý. Je škoda, že se poslední historie na školách neučí, minimálně za mě se neučila. Aspoň jsem si teď přečetl něco na Wikipedii. Ve 12 nás vyhnali a my šli hledat restauraci Bun Bo Ganh, o který píše Čech ve Vietnamu. Byla super. Pěkný prostředí, dobrý a levný jídlo, super pití. Jestli se chystáte do Vietnamu, určitě si Čecha ve Vietnamu prostudujte.

Delta Mekongu

Na 3. den jsme si objednali výlet do delty Mekongu. Hlavní aktrakcí, aspoň pro nás, měl být plovoucí market, ale jak nás upozorňovali už v cestovce, když tam dorazíte v 11, je to pozdě. Jenže nás tlačí čas, takže nemůžeme obětovat další den… I tak to byl pěkný výlet.

Přesun do Nha Trang

4. den je tranzitní – 10 hodin v autobuse do Nha Trangu, kde bude válení, výlety na motorce, Silvestr a taky vymýšlení, co dál – potřebujeme přeskočit mezizastávku a dostat se k Hanoi. Jenže bus jede 50 hodin, vlak 40 a letadlo by nám udělalo čáru přes rozpočet…