Nha Trang | vAsii.cz

29. 12. 2015 – 2. 1. 2016

Příjezdový den

Po příjezdu do Nha Trang jsme se vydali do hotelu pěšky a nechali za sebou obvyklé bzučící kobylky. V hotelu Copac nás uvítali a dali nám také pokoj s oknem bez okna. Tohle okno se také dalo otevřít, ale oproti světlíku v saigonské verzi, tady byl plech. Týna nevydržela a šla se hádat. Dostali jsme pokoj s oknem přes celou stěnu, které nešlo otevřít a bylo do ulice ve druhém patře. Stěna do chodby hotelu u toho skla nedoléhala o 3 cm, tak jsme měli i výborný přehled o dění na patře.

Při bloudění ulicemi jsme usedli u paní, co dělala Bún Cha a posunky se domluvili na menu pro dnešní večer. Dobrou.

Výlety v okolí

Rýžové pole

Druhý a třetí den půjčujeme motorku a vyrážíme na obhlídku. Nha Trang jsou totiž Karlovy Vary. Všechno je rusky. Mluví na nás rusky, letáky jsou rusky. Hnus.

Vydali jsme se na jih. Píchnul jsem prstem do Google mapy a vybral pláž. Vybral jsem dobře, protože se tam (ne)dalo dostat pouze přes luxusní resorty a golfové hřiště. První možná odbočka pak už vedla na kamenitou pláž s bordelem. A tak jsme jeli dál až jsme dorazili do rozestavěného města – tady bude mrak resortů a ráj pro utrácení nemalých peněz. Proteď je tu ale pláž, kterou máme téměř jen pro sebe + bezva vlny navrch.

3. den jsem chtěl vyjet do hor v okolí. Chtěl jsem na cestu do Dalátu, ale je to dálka, tak jsme museli zkracovat a zkracovat až z toho byl výlet. Ale stejně mám tyhle výlety nejradši. Nemusíme se na nikoho vázat, jedeme kam chceme, zastavíme kdekoliv a poznáváme skutečný místní život. Nakonec byla tahle cesta z celé Asie jediná, kdy jsme viděli typické zelené rýžové pole. Jinak bylo všude sklizeno a vidět bylo jen hnědé bahno.

Umělá nádrž

Dostali jsme se mezi hory k umělé nádrži. Tam dali svačinu, přečkali přeháňku a jeli zpátky. Vzali jsme benzín a přečkali přeháňku u paní, která nám předtím dělala tu svačinu a jeli do města. Tam nás nezastihla přeháňka, ale regulérní déšť, ve kterém jet nešlo. Naštěstí, přes ulici prodávali pláštěnky, takže jsme zase úspěšně dojeli.

Silvestr

Chtěli jsme na pláž, ale já bych klidně bral postel. Chvíli jsme ťapali, ale nikde žádná velké oslavy a když, tak stoletá technotucka. Zaparkovali jsme v jednom baru a pozorovali příšerné DJs s ještě horšími tracky. Žádný ohňostroj ani odpočítávání, nic.

Nový rok byl flákací. Já vstal, osprchoval se a šel zase spát, ani snídaně v ceně o 7 pater výš mě nepřesvědčila. Odpo jsme šli na jídlo a omrknout místní pláž. Pláž je v pohodě, ale vítr zvedal vlny a tak v nich blbli jen odvážlivci.

Přesun na sever

Přesun do Hanoie jsme vyřešili čárou přes rozpočet – koupí letenky. Až v Hanoii jsme ale zjistili, že to nebyla poslední čára… V Hanoii jsme potřebovali vyřešit ještě:

přesun do Ha Long Bay ještě ten samý den,
potom cestu do Sapy
a promluvit si s Air Asia, která posunula náš let a my nestíháme přestup.

Na všech letištích byl vždycky mrak cestovek a kancelář Air Asia. Ne na hanoiském. Když jsme nic nenašli na terminálu 1 ani 2, zkusili jsme informace, které tentokrát bohužel věděly ještě míň než my. Nakonec nám vysvětlili, jak se dostat do města a tam vše vyřešit. Shodou jejich nepřesných informací, toho, že jsme neměli internet a že jsme spolu moc nekomunikovali (hladovej chlap + ženská, co se vrhne do všeho), jsme se ocitli celkem neznámo kde. Nakonec jsme vlezli do cestovky a dlouze přemýšleli, co je dobrá rada a co už čistý prodej… Takže zrovna jedem nočním busem do Sapy. Jak jsme vybrali uvidíte následující stránky.