Vánoce v Sihanoukville

20. 12. 2015 – 25. 12. 2015

Z Battambangu jsme vyrazili do Sihanoukville, kde jsem si chtěl splnit sen: Vánoce pod palmou.

Autobus nás vyhodil na kraji města, poblíž našeho ubytka. Znovu nás obsypali tuktukáři. Zjistili jsme, kde jsme a kam potřebujeme a zeptali se na cenu. $ 5. Vysmál jsem se jim a vyrazili jsme. Následovalo obhajování, že je to normální cena a smlouvání. Chtěl jsem se dostat na $ 2, ale nešlo to. Kývnul jsem na $ 3 a nastoupili jsme. Tuktukář nevěděl, kde to je a ptal se cestou jinýho. Na místě neměl pořádně zpátky na $ 10, takže nás přišel stejně na $ 4, což mě naštvalo.

Ubytování v Sea View Boutique

Záhy jsme zjistili, že ubytování je sice fajn, ale s výhledem na (nákladní) přístav. Dali jsme sprchu a vyrazili na obhlídku. Výsledné dojmy: Přístav, bordel, most na ostrov, neotevřené hotely, rozestavěné hotely. Tohle měla být podle průvodce romantika na pláži? Něco tu nehraje.

Ta pěkná část Sihanoukville

Druhý den jsme půjčili motorku a našli tržnici s vynikající polívkou. Pak jsme na ní jezdili denně. Chtěli jsme se potkat později, leč už při projíždění jsme potkali Helču a Filipa. Ty nám vysvětlili, že oni v tom krásném a ospalém městečku z průvodce bydlí, ale je to na druhé straně města než jsme my.

Hledání pláže

Drzý jak vopice

Domluvili jsme se, že pokecáme na pláži na tom ostrově s mostem a každý se tam vydal posvém. To by bylo fajn, kdybychom se nesešli ještě před mostem, který, jak se ukázalo, je dlouhodobě zavřený. No, aspoň jsme cestou tam potkali opice…

Druhý sraz jsme dali u Heleny a Filipa na pláži Otres 2. Otres 2 beach doporučujeme. Poslední bar na pláži vlastní punkáč ve výslužbě a je to tam levné a fajn. Dali jsme jídlo, pár piv a pokecali. Tady určitě nejsme naposled.

23. 12.

Den před Vánoci byl maličko zařizovací:

Týna koupila letenky Hanoi – Bangkok – Phuket.
S místňákama jsme vášnivě debatovali půjčení jiné motorky, protože jsme den předtím říkali, že chceme tu včerejší a oni nám jí půjčit nechtějí. Kromě dalšího benzínu musíme řešit zálohu a my jim pas nechávat nechceme.
Objednali jsme si víza do Vietnamu a cestu do Ho Či Minu.

A pak už jen pláž – pivo, pláž – pivo a pivo na pláži…

Víza do Vietnamu levněji

Na podzim 2015 se měnily pravidla pro víza. Nejlevnější by to mělo být letecky, což ale není náš případ. Všude jsme se dočetli, že víza jdou udělat jen na ambasádě a to za $ 60. To se nám nezdálo, protože už v ubytování v Siem Reapu jsme zjistili, že expres víza stojí $ 55. Takže jsme zašli nejdřív do cestovky a kývli na nabízených $ 42.

Braní peněz za pokaženou práci

Laundry aned praní prádla. Dělají to na každém rohu. Cca 1 kg za $ 1. Takže jsme si včera dali v hotelu vyprat a dnes večer dostali 3 úhledné balíčky. Překvapení bylo nemilé. No… Dali jsme jim prádlo s mou novou, v Siem Reapu usmlouvanou a koupenou, bílou košilí, Týny novým tílkem a modrými kalhotami. A modří již tuší… Kalhoty pouštěly jako prase. Měli jsme je na to upozornit, ale nenapadlo nás to. Na druhou stranu, všichni jsme si prošli touto zkušeností a víme, že bíle se s barevným nepere a aspoň bílé věci mohly být OK.

Takže na Štedrý den ráno jsem na recepci ukazoval, že nejsem s laundry moc happy. Úslužná malá kambodžanka byla so sorry, ale co je mi to platný. Prej, že to vyperou znovu. Mejm starejm hadrům to nakonec pomohlo, ale nová košile je jak 10 let stará. Konec nářků, stane se.

Štědrý den aneb Vánoce pod palmou

Splněný sen: Vánoce pod palmou

Tak je to tady, splněný sen! Utekl jsem vánočnímu shonu, koledám, kupování dárků i blátivému počasí. Místo toho jen nesmyslná vánoční výzdoba u velkých hotelů a sem tam červená santovská čepice. Jinak klid, mír, sluníčko, moře, palmy a kokosové ořechy. Občas is vzpomenu na Štědrý den a co asi dělá rodina, pes a kamarádi a je mi krásně.

Tak hezký Vánoce!

Policie – pěkní vykukové

Policajti si zaslouží vlastní odstavec. Za 2 dny nás tu zastavili 4x. Chtějí vidět mezinárodní řidičák – na tohle tu tahají peníze z turistů. Taky je tu zakázáno ve dne svítit. Jedna zastávka byla ale přeci jen vtipná.

Some money for police

Kruhový objezd s tygry

Zastavili nás na velkém kruháči se lvy. Pan policajt seděl za plastovým stolem a i nám nabídli plastové židličky. „Driving license? International driving license?“ Tak určitě… Následoval rozhovor:

„Christmas… Are you happy?“

„Hmm Christmas.“

„Some money? Cola, happy Christmas“

„???“

„Police, happy Christmas, Cola,…“

„Do you want some money for police for Christmas?“

Následuje přitakání. Plynnou větou jsem mu řekl, že jsem neudělal nic nezákonného a nevím, proč bych mu měl dávat nějaké peníze. Čuměl. Týna dodala, že policajt, co nás stavěl předtím, žádné peníze nechtěl. Jeho angličtina skončila a neměl odvahu na nás tlačit. Pustil nás. Za námi už čekal další bílý pokusný králík.

25. 12.

Před odjezdem do Saigonu dáváme veget. Jedeme na polívku a před tržnicí stojí slon. Sprchuje sebe a kolem jedoucí chobotem a vyžírá igelitku.

Válíme se u bazénu před hotelem a pak jedeme na noční bus do Ho Chi Minova města – Saigonu.

Kambodžká polévka

Tržnice v Sihanoukville a nejlepší polévka v Asii

Nejlepší polévka a možná i jídlo z celé Asie. Nějaká Pho se může jít zahrabat. Je to teda podobný Pho, ale vývar je silný jak stehno nosorožce.

Všechno je volitelný. Nudle si ukážete, jaký chcete. Maso taky nebo vám tam něco nastrkaj. Když jsme jí objednávali poprvé, tak jsme ukázali prstem do něčí plný misky. Dostali jsme od všeho trochu. Nakonec byla nejlepší s hovězím. Všude je tuna koření a je dobrý tam od každýho trochu šprcout, přidat nakládaný česnek a papričku (opatrně, jedna stačí a nejezte jí). Taky dostanete talíř s různými listy. Můžete natrhat a naházet nebo přikusovat nebo obojí… Prostě si to musíte dochutit, jak chcete.